Zápůjčky na bytové účely a k překlenutí tíživé finanční situace

4.5

Zápůjčky na bytové účely a k překlenutí tíživé finanční situace

Ing. Eliška Hryzláková, Ing. Zdeněk Morávek

Organizace mohou poskytovat zápůjčky z FKSP svým zaměstnancům:

• na bytové účely (§ 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb.),

• k překlenutí tíživé finanční situace (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

Oba typy zápůjček jsou bezúročné a lze je poskytnout pouze na základě písemné smlouvy. Stejně tak při skončení pracovního nebo služebního poměru jsou oba druhy zápůjček splatné nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho skončení (pokud ve smlouvě o zápůjčce nebylo stanoveno jinak).

Na základě písemné žádosti zaměstnance (není podle vyhlášky povinná, ale lze ji doporučit) zaměstnavatel (spolurozhodují odbory) posoudí, zda byly finanční prostředky na danou zápůjčku rozpočtovány a zda:

• v případě žádosti o zápůjčku na bytové účely má ve svých zásadách uvedeno, za jakých podmínek bude poskytovat příspěvek na koupi konkrétního bytového zařízení nebo na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení, na pořízení domu (bytu) do vlastnictví nebo spoluvlastnictví, případně na provedení změny stavby domu (bytu), který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a v jaké výši,

• v případě žádosti o zápůjčku k překlenutí tíživé finanční situace byl zaměstnanec postižen živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav nebo stav nebezpečný, nebo se dostal do mimořádně tíživé nebo neočekávané sociální situace z jiných důvodů.

Lze doporučit, aby zápůjčka byla poskytnuta tomu, kdo není v insolvenci, v exekuci nebo není dlužníkem státu.

Rozdíly u obou zápůjček

Zápůjčka na bytové účely:

1. se poskytuje nepeněžní formou (částka musí být rozpočtována), takže z fondu se přímo uhradí účel dohodnutý ve smlouvě o zápůjčce,

2. zásadně se poskytuje jako bezúročná, lze poskytnout i více zápůjček, ale součet zůstatků nesplacených zápůjček a nové zápůjčky nesmí přesáhnout 300 000 Kč, z toho na koupi bytového zařízení 100 000 Kč (součet všech nesplacených zápůjček nesmí být překročen v žádném časovém období; k zápůjčkám, které byly poskytnuty zaměstnanci dříve a byly již splaceny, se nepřihlíží),

3. je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o zápůjčce [ § 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 114/2002 Sb. ].

Zápůjčka k překlenutí tíživé finanční situace:

1. se poskytuje v hotovosti či jinou peněžní formou (možno tedy i převodem na účet) v souladu s rozpočtem fondu,

2. k překlenutí tíživé finanční situace může být poskytnuto nejvýše 50 000 nebo 100 000 Kč v případě postižení živelnou pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vládou vyhlášen nouzový stav nebo stav nebezpečí,

3. je splatná nejpozději do 5 let od uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

Poznámka:

Nouzový stav je v České republice krizový stav, který se vyhlašuje při vzniku živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlašuje se také, pokud nelze vzniklý krizový stav překonat v rámci stavu nebezpečí. Nouzový stav vyhlašuje v České republice vláda nebo předseda vlády na základě zmocnění ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Přitom může přijmout mimořádná opatření stanovená zvláštními zákony.

Předstupněm nouzového stavu obvykle bývá stav nebezpečí, který může vyhlásit hejtman kraje nebo primátor hlavního města. Nouzový stav může být vyhlášen buď pro celé území státu, nebo pro vymezené území (např. vyjmenované kraje nebo správní obvody obcí s rozšířenou působností). Bez souhlasu Poslanecké sněmovny může být vyhlášen nejvýše na 30 dnů. Pokud nouzový stav vyhlásí předseda vlády, vláda jej do 24 hodin buď potvrdí, nebo zruší.

Bytovými účely, na které lze zápůjčku poskytnout, se rozumějí:

• pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení (zápůjčku lze poskytnout na koupi i na výstavbu domu nebo bytu),

• složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení,

• provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení,

• koupě bytového zařízení,

• použití na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

Není možné také opomenout, že vyhláška o FKSP striktně vymezuje účely, na které zápůjčku na bytové potřeby poskytnout nelze. Jedná se o tyto případy:

• úhrada nákladů, které již byly kryty zápůjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby,

• vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.

Ve svých zásadách ve vnitřní směrnici (kolektivní smlouvě nebo kolektivní dohodě) k FKSP si organizace (ve spolupráci s odbory) stanoví, co je míněno pod pojmy bytové účely a bytové zařízení, a vymezí konkrétní okruh plnění, na co budou zápůjčky s tímto účelem v organizaci poskytovány a v jaké výši.

Bytovým zařízením se rozumějí předměty, které jsou součástí vybavení bytu a souvisejí s bydlením. Určitě by to však neměl být nadstandard, jako třeba umělecká díla, ale například nejrůznější domácí elektrospotřebiče (chladnička, plynový sporák apod.), koberce, nábytek, žaluzie a jejich montáž, osobní počítač pro běžně použití zaměstnance (pokud neslouží k podnikání zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků), bezpečnostní dveře do bytu.

Za zápůjčku na bytové účely nelze například považovat:

• zápůjčku na složení vkladu do společnosti (např. vklad do s. r. o., která kupuje dům, v němž zaměstnanec bydlí),

• stavbu garáže (lze poskytnout, pokud se zápůjčka poskytuje na stavbu rodinného domu a stavba garáže je jeho součástí),

• oplocení domu (lze poskytnout, pokud se zápůjčka poskytuje na stavbu rodinného domu a oplocení domu je jeho součástí),

• movitý majetek, který přímo nesouvisí s bydlením (např. cirkulárku, sekačku na trávu apod.).

V praxi je postup následující:

1. Zaměstnanec si podá žádost na poskytnutí zápůjčky například na pořízení konkrétního bytu do svého vlastnictví.

V případě, že žádá o poskytnutí zápůjčky na:

• pořízení domu nebo bytu do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení, musí doložit, že je nebo bude skutečným vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu nebo bytu,

• provedení změny stavby domu nebo bytu, který využívá pro vlastní bydlení, nemusí vlastnictví nebo spoluvlastnictví dokládat, jestliže vlastníkem jsou například rodiče nebo manželka. Postačuje doložení, že dům nebo byt využívá zaměstnanec pro vlastní bydlení s trvalým pobytem. Nemá-li však v domě…