2.2
Tvorba a použití peněžních fondů PO – změny 2024
Jaroslava Svobodová
Právní úprava peněžních fondů u účetních jednotek, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.:
-
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
vyhláška č, 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů
-
český účetní standard č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech
-
český účetní standard č. 704 – Fondy účetní jednotky
NahoruZákon č. 218/2000 Sb.
Zákon č. 349/2023 Sb. (konsolidační balíček) upravil s účinností od 1. 1. 2024 mimo jiné i ustanovení týkající se tvorby a použití peněžních fondů některých vybraných účetních jednotek.
U organizačních složek státu je upravena výše tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) – je tvořen základním přídělem z rozpočtu OSS ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech (§ 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb.).
U organizačních složek státu se nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (§ 48 odst. 8).
"Státní" příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek (dále také "HV"), jen pokud byl uhrazen případný zhoršený HV předešlého roku, případně let, a to takto (§ 56 odst. 2):
- do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného HV, nejvýše do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,
- do fondu reprodukce majetku do výše 80 % zlepšeného HV,
- do rezervního fondu bez omezení.
"Státní" příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti (§ 58 odst. 5).
FKSP je tvořen základním přídělem na vrub nákladů ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech (§ 60).
"Státní" příspěvková organizace nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu FKSP k 1. lednu rozpočtového roku použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
Zdrojem FKSP jsou i splátky zápůjček poskytnutých z FKSP, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z FKSP a peněžní dary poskytnuté do FKSP.
Použití FKSP stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
U "státních" příspěvkových organizací jsou příjmem FKSP také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz "státní" příspěvková organizace přispívá z FKSP.
Na plnění z FKSP není právní nárok (§ 65).
Stravování a stravovací služby OSS a "státních" příspěvkových organizací (§ 69 odst. 4, 5 a 8) – nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z FKSP. Zůstává povinnost postupovat podle vyhlášky č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu.
Změnou § 6 odst. 9 písm. b) ZDP se omezuje maximální hodnota poskytnutého nepeněžního plnění osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti.
NahoruZákon č. 586/1992 Sb.
Ustanovení § 6 odst. 9 ZDP uvádí mimo jiné osvobození od daně z příjmu pro "příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně". Ustanovení § 15a ZDP vymezuje produkty spoření na stáří: penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb.), doplňkové penzijní spoření (zákon č. 427/2011 Sb.) atd.
Ustanovení § 15b ZDP vymezuje podmínky, za kterých je produkt spoření na stáří podporován, kdy jsou příspěvky osvobozeny od daně z příjmů (§ 6 odst. 9).
NahoruZákon č. 250/2000 Sb.
Příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí tvoří:
-
Fond odměn ze zlepšeného HV, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy (§ 32 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb.).
-
FKSP základním přídělem na vrub nákladů ve výši 1% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob (§ 33 odst. 1).
U příspěvkové organizace, jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek jsou zdrojem FKSP i splátky zápůjček poskytnutých z FKSP, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do FKSP.
Použití FKSP stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. Na plnění z FKSP není právní nárok (§ 33 odst. 4 až 6).
Právní úpravy s účinností od 1. 1. 2024 zvyšují nároky na znalosti relevantních právních předpisů. Vedle právních předpisů upravujících rozpočet a hospodaření jednotlivých skupin účetních jednotek a jejich povinnost tvořit fond (a hospodařit s ním za podmínek stanovených příslušným právním předpisem) se jedná zejména o právní úpravu zákona o daních z příjmů a právních předpisů upravujících jednotlivé produkty spoření na stáří.
Další pravidla (mimo zákonnou úpravu), týkající se hospodaření, tvorby a použití FKSP si účetní jednotka stanoví v kolektivní smlouvě (dohodě) nebo upraví vnitřním předpisem.
Stravování a stravovací služby pro příspěvkové organizace zřizované ÚSC a dobrovolnými svazky obcí (§ 33b) – zrušením vyhlášky č. 114/2002 Sb. (ani vyhláškou č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě) už není stanoven limit (byl zrušen limit) pro poskytnutí příspěvku z FKSP na peněžitý příspěvek na stravování co do maximální výše (která dříve činila 45 % peněžitého příspěvku).
Změnou § 6 odst. 9 písm. b) ZDP se omezuje maximální hodnota poskytnutého nepeněžního plnění osvobozená od daně z příjmů ze závislé činnosti.
NahoruZákon č. 563/1991 Sb.
Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. byl novelizován zákonem č. 349/2023 Sb. Níže uvedené paragrafy novelizovány nebyly:
-
§ 2 – předmět účetnictví – účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření,
-
§ 4 odst. 8 – povinnost dodržovat při vedení účetnictví směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky, obsahové vymezení položek účetní závěrky, účetní metody a podmínky předávání a přebírání účetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy,
-
§ 7 – povinnost vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace,
-
§ 18 – účetní závěrka – rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha.
NahoruVyhláška č. 410/2009 Sb.
Vyhláška č. 410/2009 Sb. vymezuje na základě § 4 odst. 8 ZoÚ mimo jiné i rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce, včetně uspořádání, označování a obsahového vymezení podrozvahových účtů, nákladů, výnosů a výsledků hospodaření, vysvětlujících a doplňujících informací v příloze, směrnou účtovou osnovu, účetní metody a závazné vzory částí účetní závěrky.
NahoruČeský účetní standard č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech
Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh v souladu s § 14 odst. 2 a 3 ZoÚ a s § 78 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Syntetické účty zřizuje účetní jednotka v souladu se směrnou účtovou osnovou podle § 14 ZoÚ a § 76 až 78 vyhlášky č.410/2009 Sb.
V rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty – hlediska vytváření viz bod 4.2.
Podrozvahové účty – v knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, a to jak v průběhu účetního období, tak ke konci rozvahového dne (významné skutečnosti).
Účetní zápisy se provádějí na jednotlivých účtech v účetních knihách způsobem stanoveným v § 12, 13 a 16 ZoÚ.
Při určení okamžiku uskutečnění účetního případu účetní jednotka posoudí, zda:
-
nastala určitá právní skutečnost, například došlo k právnímu úkonu učiněnému buď účetní jednotkou, nebo jinou osobou,
-
byla s touto právní skutečností účetní jednotka seznámena nebo je možné oprávněně požadovat po účetní jednotce, aby se s touto skutečností seznámila,
-
je informace o této skutečnosti významná a
-
náklady na získání informace nepřevyšují přínos plynoucí z této informace.
Okamžikem uskutečnění účetního případu je zejména den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, vzniku závazku nebo dluhu, platbě závazku nebo dluhu, vzniku pohledávky, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy nebo závdavku, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím z jiných právních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly, popř. existují odpovídající listiny (účetní záznamy) týkající se…