Jaroslava Pfeilerová
Příspěvek zaměstnavatele na stravování je jedním z nejčastějších zaměstnaneckých benefitů. Mnozí zaměstnanci si na toto plnění zvykli již natolik, že jej považují za nárokové plnění. Z § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též "ZP" nebo "zákoník práce"), vyplývá zaměstnavateli povinnost zaměstnancům stravování umožnit, nikoliv zajistit nebo na něj přispívat. To znamená, že zaměstnavatel má pouze povinnost umožnit zaměstnancům stravování, např. v rámci zákonem stanovených přestávek na jídlo a oddech (§ 88 ZP).
V současné době mohou zaměstnavatelé při poskytování daňově zvýhodněného stravování volit mezi třemi způsoby:
-
stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti např. ve vlastní jídelně,
-
stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů (formou stravenek),
-
peněžitý příspěvek na stravování, tzv. stravenkový paušál.
Do konce roku 2023 se každý druh příspěvku na stravování z daňového hlediska posuzoval odlišně, což občas způsobilo nejasnosti a problémy. S účinností od 1. ledna 2024 bylo daňové posouzení těchto tří druhů plnění sjednoceno.
NahoruI. Stravování zajišťované ve vlastním stravovacím zařízení
Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům zajistit stravování ve vlastních stravovacích zařízeních.
Za stravování provozované ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele se pro účely ZDP považuje např. vlastní kuchyň s jídelnou nebo příprava a výdej jídel ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele poskytované jménem a na účet zaměstnavatele, ale formou služeb jiného subjektu.
Do 31. 12. 2023 bylo toto nepeněžní plnění u zaměstnance v plné výši od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeno a zaměstnavatel mohl daňově uplatnit všechny související náklady spojené s provozem vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin.
Od roku 2024 může zaměstnavatel bez omezení daňově uplatnit všechny výdaje, které mu s provozováním vlastní jídelny nebo dovozem potravin do vlastních prostor vzniknou. Daňový zákon však nově stanovil limity pro osvobození tohoto plnění od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy u zaměstnance. Pokud tedy zaměstnanec nebude na pracovišti vykonávat práci alespoň tři hodiny, v průběhu směny mu vznikne nárok na cestovní náhrady nebo hodnota jídla přesáhne v roce 2024 částku 116,20 Kč, bude tento benefit podléhat u zaměstnance zdanění.
Zaměstnanec odpracoval na pracovišti během stanovené směny 4 hodiny, ale po částech:
-
od 7:00 do 8:30 (1,5 hod.) byl přítomen na pracovišti,
-
od 8:30 do 13:30 čerpal ze soukromých důvodů neplacené volno,
-
od 13:30 do 16:00 (2,5 hod.) byl přítomen na pracovišti.
V tomto případě lze příspěvek na stravování posoudit jako osvobozený od daně ze závislé činnosti, neboť podmínka přítomnosti zaměstnance na pracovišti během směny minimálně 3 hodiny byla splněna [samozřejmě musejí být splněny další podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP ].
Poskytování stravování ve vlastní jídelně zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti
Zákoník práce nezakazuje poskytování závodního stravování ve vlastním zařízení zaměstnancům činným na základě dohod.
Zaměstnavatel po dobu topné sezóny uzavřel dohodu o provedení práce se zaměstnancem ve funkci topiče s úvazkem 20 hodin týdně (4 hod. denně), přičemž směna nebyla zaměstnavatelem rozvržena. Zaměstnavatel se ve vnitřní směrnici zavázal, že bude zaměstnancům činným na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce poskytovat příspěvek na stravování v podobě možnosti využití cenově zvýhodněného stravování v jídelně provozované zaměstnavatelem. Jedná se o plnění osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, neboť v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je upřesněno, že příspěvek na stravování zaměstnancům, kterým plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny, je od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny.
NahoruII. Stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů (formou stravenek)
Poskytování stravenek je v praxi nejvíce využívaným způsobem poskytování příspěvku na stravování zaměstnanců. Stravenky jsou nepeněžním plněním, a to nejen v případě používání klasických papírových stravenek (využívaných již několik desítek let), ale i v případě stále častěji využívaných elektronických stravenek. E-stravenky mají tu výhodu, že nemusejí být zaměstnancům fyzicky rozdávány a tím je snížena související administrativa.
Souběh stravného při pracovní cestě a příspěvku na závodní stravování
Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci v jednom dni současně povinné stravné podle zákoníku práce i stravenku (nebo jinou formu příspěvku), musí posoudit, zda zaměstnanci nevznikne zdanitelný příjem. Zaměstnanec, který v průběhu směny vyjede na pracovní cestu trvající více než 5 hodin, musí od zaměstnavatele obdržet stravné (cestovní náhradu). Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci současně stravenku (nebo jiný typ příspěvku na stravování), musí prověřit, zda jsou splněny následující podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP pro osvobození hodnoty stravenky od daně ze závislé činnosti:
-
přítomnost zaměstnance na pracovišti během stanovené směny činí minimálně 3 hodiny,
-
příspěvek nelze daňově uplatnit u zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce. To znamená, že zaměstnavatel musí testovat, kdy v průběhu pracovní cesty uplyne doba rozhodná pro vznik nároku zaměstnance na stravné (tj. 5 hodin) stanovené zákoníkem práce.
-
Pracovní směna zaměstnance je zaměstnavatelem stanovena od 6:00 do 14:30. V 15:30 (tj. po odpracování celé směny) byl zaměstnanec vyslán na pracovní cestu trvající déle než 5 hodin. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci povinné stravné i stravenku v hodnotě 100 Kč. V tomto případě byly splněny podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a zaměstnanci nevznikne zdanitelný příjem (zaměstnanec odpracoval více než 3 hodiny, byl splněn limit výše příspěvku do 116,20 Kč a nárok na stravné podle zákoníku práce zaměstnanci nevznikl v průběhu směny).
-
Pracovní směna zaměstnance je stanovena od 6:00 do 14:30. V 7:00 byl zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, která trvala do 13:30. Po pěti hodinách trvání pracovní cesty (ve 12:00 – tj. v průběhu směny) vznikl zaměstnanci nárok na stravné podle zákoníku práce. Pokud zaměstnavatel poskytl zaměstnanci také stravenku, podléhá její hodnota dani z příjmů ze závislé činnosti, neboť nebyly splněny podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP (nárok na stravné vznikl v průběhu směny).
-
Pracovní směna zaměstnance je stanovena od 6:00 do 14:30. V 11:00 byl zaměstnanec vyslán na pracovní cestu. Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci povinné stravné i stravenku v hodnotě 100 Kč. Na stravné vznikne zaměstnanci nárok v 16:.00. Vzhledem k tomu, že nárok na stravné podle zákoníku práce nevznikl v průběhu směny, zaměstnanec odpracoval na pracovišti více než 3 hodiny a hodnota stravenky nepřesáhla 116,20 Kč, lze poskytnutí stravenky posoudit jako plnění osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti.
Poznámka:
Ve všech třech popsaných případech vznikl zaměstnanci nárok na stravné – cestovní náhradu. Jedná se o plnění, které do limitu stanoveného ZP není předmětem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP. U zaměstnavatele se jedná o daňový náklad podle § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP.
Dotaz
Zaměstnancům poskytujeme stravenky, jaká částka je u zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem?
Odpověď
Od roku 2024 není pro zaměstnavatele stanovena žádná částka. Případné nadlimitní plnění bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Dotaz
Zaměstnanec odpracoval ze stanovené směny na pracovišti pouze 2 hodiny. Můžeme mu poskytnout stravenku?
Odpověď
Podmínky pro poskytování stravenek stanoví sám zaměstnavatel. Ten se může rozhodnout (např. ve vnitřním předpise), že bude zaměstnancům poskytovat stravenky např. po odpracování 2 hodin na pracovišti. Zaměstnavatel se však musí vyrovnat se souvisejícími daňovými dopady. Pokud zaměstnanec na pracovišti odpracuje méně než 3 hodiny, nebude hodnota stravenky osvobozena od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Dotaz
Přispíváme na stravování zaměstnanců formou stravenek (zvažujeme stravenkové karty). Musíme toto plnění osvobozené od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti uvádět na mzdových listech zaměstnanců?
Odpověď
Údaje, které musí obsahovat mzdový list, jsou uvedeny v § 38j odst. 2 ZDP. Z bodu 2 citovaného ustanovení vyplývá, že mzdový list musí obsahovat i částky osvobozené od daně. To znamená, že na mzdovém listu zaměstnance bude uvedeno také nepeněžní plnění v podobě stravenek, které je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.
Dotaz
Ve směrnici jsme se zavázali poskytnout zaměstnancům, kteří odpracují na pracovišti minimálně 3 hodiny, stravenky. Na školení jsme se dozvěděli, že zaměstnavatel může poskytnout stravné (cestovní náhradu) i stravenku, které zaměstnanci poskytne v průběhu jednoho dne. Pro daňové účely však musí splnit podmínky stanovené v § 6 odst. 9 ZDP, to znamená, že zaměstnavatel musí zjišťovat, zda zaměstnanci vznikne v průběhu stanovené směny nárok na stravné podle zákoníku práce (např. při pracovní cestě)? Toto testování pro daňové účely je pro nás náročné. Můžeme ve směrnici omezit poskytování stravenky např. tím způsobem, že zaměstnanci, kterému vznikne nárok na stravné podle zákoníku práce, nebudeme stravenku poskytovat?
Odpověď
Zaměstnanec, který je zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu v délce minimálně 5 hodin, má nárok na stravné stanovené zákoníkem práce. Stravné je povinným plněním a musí být zaměstnanci poskytnuto. Stravenka je zaměstnaneckým benefitem, jehož poskytování je plně v pravomoci zaměstnavatele. Pokud se zaměstnavatel rozhodne neposkytovat zaměstnancům stravenku ve dnech, kdy jim vznikne nárok na stravné, neporuší žádný právní předpis.
Dotaz
Zaměstnancům, kteří podají v konkrétním kalendářním měsíci výjimečný pracovní výkon, chceme poskytnout odměnu v podobě např. 40 stravenek. Je náš postup v pořádku?
Odpověď
Daňově zvýhodněný benefit – stravenky má v § 6 odst. 9 písm. b) ZDP stanoveny podmínky pro možnost osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti. Podle citovaného ustanovení je při slnění stanovených podmínek od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena hodnota stravenek. Stravenky však nelze poskytovat jako odměnu za vykonanou práci (např. některým zaměstnancům). Od daně ze závislé činnosti je možné osvobodit pouze hodnotu zaměstnavatelem poskytnutého stravování. Hodnota stravenek, které by byly zaměstnancům poskytnuty jako odměna za "výjimečný pracovní výkon", bude zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
NahoruIII. Stravenkový paušál
S účinností od 1. 1. 2021 je daňově zvýhodněn také peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem na stravování zaměstnance, tzv. stravenkový paušál.
Výhodou stravenkového paušálu je v první řadě to, že je zaměstnanci poskytnuta finanční částka, s níž nakládá podle svého uvážení (nemusí vyhledávat provozovny, kde příslušné stravenky přijímají apod.). U zaměstnavatelů dojde ke snížení administrativy, protože nemusejí řešit nákup stravenek, jejich evidenci a případně také…
