FKSP

FKSP

Ing. Eliška Hryzláková, Ing. Zdeněk Morávek

 NahoruPojem FKSP a právní úprava

Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen "FKSP") slouží k uspokojování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců a dalších osob, u nichž to příslušné právní předpisy umožňují. Tvorba a čerpání FKSP jsou upraveny vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako "vyhláška o FKSP").

Pro organizace, kterým je vyhláška určená, je rozhodující:

• pro státní příspěvkové organizace: § 60 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů,

• pro organizační složky státu: § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů,

• pro příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky: § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

• pro státní podniky: § 4 písm. b), § 5 odst. 1 písm. b), § 6, § 10 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 577/1990 Sb., o finančním hospodaření státních podniků, ve znění pozdějších předpisů, a § 19 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (v § 19 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb. je nadále uváděn odkaz na již neplatnou vyhlášku č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů).

FKSP je upraven v následujících právních předpisech:

• vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (řeší daňové souvislosti poskytovaných příspěvků),

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, která od 1. 1. 2023 nahradila vyhlášku č. 430/2001 Sb.,

• vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (řeší účetní souvislosti tvorby a čerpání FKSP),

• nařízení vlády č. 577/1990 Sb., o finančním hospodaření státních podniků,

• zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,

• České účetní standardy pro vybrané účetní jednotky, zejména ČÚS č. 704 – Fondy účetní jednotky a č. 710 – Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek.

Vyhláška o FKSP se týká:

• organizačních složek státu,

• státních příspěvkových organizací,

• příspěvkových organizací zřízených ÚSC,

• státních podniků (od 1. 1. 2020).

 NahoruTvorba fondu

Organizační složky státu a příspěvkové organizace

V organizačních složkách státu a v příspěvkových organizacích je FKSP tvořen základním přídělem na vrub nákladů organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.

FKSP je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem s tím, že vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci roční účetní závěrky.

V souladu s § 48 odst. 8 a § 60 zákona č. 218/2000 Sb. a § 33 zákona č. 250/2000 Sb. je FKSP tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen poměrně širokému okruhu osob:

• zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli,

• důchodcům, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele,

• případně rodinným příslušníkům zaměstnanců, tj. jejich manželům, manželkám, partnerům, partnerkám, druhům, družkám a nezaopatřeným dětem, tj. vlastním dětem včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance (jako rodinní příslušníci nejsou ve vyhlášce uvedení rodiče a vnuci zaměstnance).

V organizační složce státu a státní příspěvkové organizaci je FKSP určen také:

• státním zaměstnancům podle zákona o státní službě,

• příslušníkům ve služebním poměru,

• soudcům.

Příspěvek z FKSP je možné vyplácet i zaměstnancům nebo zaměstnankyním na mateřské a rodičovské dovolené, pokud trvá jejich pracovní poměr k zaměstnavateli. Současně tato úprava stanoví, že další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem stanoví MF ČR právě vyhláškou o FKSP.

Organizace si ve vnitřní směrnici (v kolektivní smlouvě podle § 22 až 29 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nebo kolektivní dohodě, která se vztahuje na státní zaměstnance, kteří podléhají zákonu o státní službě podle § 143 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) vymezí, zda bude příspěvek z FKSP poskytovat třeba jen zaměstnancům organizace, kteří mají s organizací uzavřenou pracovní smlouvu, nebo také důchodcům, případně rodinným příslušníkům apod.

Pravidla nastavená směrnicí nebo kolektivní smlouvou (kolektivní dohodou) jsou pro organizaci závazná. Na jiná plnění, než která jsou v nich uvedená, není právní nárok!

Státní podniky

Na rozdíl od organizačních složek státu a příspěvkových organizací je ve státních podnicích FKSP tvořen základním přídělem ze zisku ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dalšími příděly ze zisku. Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku, využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle § 19 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.

Okruh osob, kterým je fond určen, je stejný, jak je uvedeno výše. Stejně tak je fond naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem a vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. FKSP je opět tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem i v tomto případě stanoví MF ČR vyhláškou o FKSP.

Výše základního přídělu

Co se týká úpravy základního přídělu v samotné vyhlášce o FKSP (§ 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.) ve státních podnicích, v organizačních složkách, ve státních příspěvkových organizacích a v příspěvkových organizacích zřízených ÚSC, je základní příděl do fondu ve výši 2 % tvořen z ročního objemu nákladů zúčtovaných:

• na platy a náhrady platů,

• popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a

• odměny za pracovní pohotovost.

Do objemu nákladů zahrnujeme také náhrady platu/mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti a refundace (náhradu) platu/mzdy v organizaci, která ji poskytuje.

Ve vyhlášce o FKSP je tak rozsah těchto nákladů vymezen nejsrozumitelněji, ale přednost před úpravou ve vyhlášce musí mít úprava v příslušném zákoně.

Naprosto zásadní informací je však výše základního přídělu, ani jeden z příslušných zákonů toto nestanoví a vyhláška o FKSP upravuje, že základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 2 % z ročního objemu příslušných nákladů. U státního podniku je tento příděl do fondu tvořen ze zisku v uvedené výši, případně dalšími příděly ze zisku.

Od roku 2011 došlo k významnému snížení základního přídělu do fondu z 2 % na 1 %, následně od 1. 1. 2016 došlo k navýšení základního přídělu na 1,5 %, a od 1. 1. 2017 došlo k návratu k původní výši tvorby fondu, tedy na 2 % z ročního objemu příslušných nákladů. Výše základního přídělu 2 % je závazná, příspěvková organizace se od něj nemůže odchýlit.

Pokud jde o tvorbu FKSP z náhrad platu při dočasné pracovní neschopnosti, podle § 33 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádí zákon o účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, platí, že položka "A.I.13. Mzdové náklady" obsahuje náklady na veškeré požitky zaměstnanců ze závislé činnosti a náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost, tyto náhrady se tedy také účtují na účet 521; jedná se o náhrady platů, případně náhrady mezd, proto se do objemu příslušných nákladů zahrnují.

A ještě doplňme, že ČÚS č. 704 uvádí v bodě 5.1.1. tvorbu FKSP z objemu mzdových prostředků. Z toho plyne, že do základu pro tvorbu fondu se zahrnují všechny mzdové náklady, které byly zaměstnancům vyplaceny ze všech zdrojů za celý kalendářní rok. Nezapočítávají se náklady, které nejsou součástí platů.

Z toho plyne, že do základu pro tvorbu fondu se nezapočítávají náklady, které nejsou součástí platů, tj. především dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a další náklady, které obdrží fyzické osoby, které nemají uzavřen pracovní poměr, např. jako náhradu škody.

Do objemu nákladů, ze kterého se příděl do fondu nezapočítává, patří:

• dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,

• přijaté refundace platu (mzdy),

• náhrady škod,

• stipendia,

• odstupné vyplacené zaměstnanci, protože zákoník práce odstupné nezahrnuje pod pojmem mzda nebo náhrada mzdy,

• odměny z produktivní práce žáků a učilišť, které již vyhláška o FKSP neuvádí,

• odměny předsedům maturitních komisí, které nejsou součástí platů,

• zvláštní příspěvky v době karantén (izolačky) od 1. 1. 2022 (podle stanoviska MF).

Obecně platí, že pro podrobnější vymezení objemu nákladů je nutno vycházet z vymezení daných pojmů (plat, náhrada platu atd.) v zákoníku práce. Základní příděl do fondu je tvořen ze všech složek mzdy, tak jak jsou vymezeny v § 113 až § 121 ZP, resp. všech složek platu, jak jsou vymezeny v § 122 až § 135 ZP. Stejně tak ze všech náhrad platu a náhrad mzdy.

Dalšími příjmy fondu jsou:

• náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu,

• peněžní a jiné dary určené do fondu od fyzických nebo právnických osob, které se stávají součástí fondu a používají se v souladu s vyhláškou o FKSP (schvaluje zřizovatel),

• u příspěvkových organizací zřízených ÚSC jsou příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz organizace z fondu přispívá (mohou to být také příjmy z pronájmu movitého majetku pořízeného z fondu).

I když vyhláška o FKSP nevymezuje jako další příjem fondu splátky zápůjček z fondu, které snižují pohledávky za zaměstnanci na účtu 335, zůstávají nadále součástí fondu, i když neovlivní stav účtu 412.

Převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu se uskuteční nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo.

Zdrojem fondu nejsou:

• úroky z finančních prostředků fondu uložených u bankovních ústavů,

• finanční bonusy od pojišťoven nebo od penzijních fondů,

• příděly ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, protože zákony o rozpočtových pravidlech takový postup neumožňují.

Zdroje nelze převádět do jiných fondů, takže jeho použití je přímým výdajem tohoto fondu.

 NahoruPravidla pro hospodaření s FKSP

Organizace je povinna sestavit rozpočet fondu a stanovit způsob jeho čerpání. Pravidla pro hospodaření s FKSP mohou být stanovena:

• samostatnou směrnicí, kterou vydává ředitel organizace, ale mohou být např. i

• součástí kolektivní smlouvy, pokud o tvorbě a čerpání spolurozhoduje také odborová organizace,

• součástí kolektivní dohody vztahující se pouze na státní zaměstnance, kteří podléhají zákonu o státní službě.

Každopádně tato pravidla musejí být v písemné podobě a pro zaměstnance prokazatelně veřejně přístupná. Měla by být k dispozici všem zaměstnancům, aby měli možnost se s nimi seznámit. Důležité je, že pravidla je možné měnit i v průběhu roku, pokud je potřeba reagovat na konkrétní vývoj hospodaření, změny podmínek poskytování nebo změnu legislativy.

Nejdříve se stanoví:

1. Pravidla o hospodaření s fondem: Organizace si v kolektivní smlouvě (kolektivní dohodě) nebo ve vnitřní směrnici určí, která z plnění uvedených v § 4 až § 14a vyhlášky č. 114/2002 Sb. bude, v souladu se schváleným rozpočtem, z fondu poskytovat. Není totiž podmínkou, že by plnění musela být poskytována všechna, je na organizaci, která plnění k poskytování zvolí.

U každého plnění se stanoví:

• komu je dané plnění určeno (uvést konkrétní okruh osob, které se budou na plnění podílet),

• jak často se bude poskytovat,

• konkrétní výše každého příspěvku z fondu a

• další podmínky.

Pokud v průběhu platnosti pravidel vznikne potřeba jejich změny, pak se okruh dosud poskytovaných plnění zúží nebo rozšíří. Změny schválených pravidel nelze uplatňovat zpětně a zaměstnanci s nimi musejí být prokazatelně seznámeni.

2. Rozpočet fondu, který se skládá z příjmové a výdajové části, musí být vyrovnaný:

• příjmovou část rozpočtu tvoří:

  1. zůstatek finančních prostředků fondu na bankovním účtu a v pokladně (pokud je vedena pokladna fondu) k 1. 1. daného kalendářního roku,
  2. plánovaný základní příděl do fondu za kalendářní rok,
  3. další příjmy, například peněžní a jiné dary nebo příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu (pouze u příspěvkových organizací zřízených ÚSC),
  4. předpokládané splátky zápůjček v daném kalendářním roce (jsou součástí zdrojů fondu, ale neúčtuje se o nich na účtu 412),
  5. náhrady škod a pojistná plnění od pojišťovny, která se vztahují k majetku pořízenému z fondu,

• výdajová část rozpočtu fondu vychází z pravidel pro čerpání fondu a předpokládaných výdajů na čerpání podle jednotlivých bodů vyhlášky č. 114/2002 Sb. (§ 4 až § 14a) a celkových výdajů v daném kalendářním roce. Součástí výdajové položky je vhodné stanovit nerozdělený zůstatek fondu pro neočekávané výdaje.

Příspěvek lze poskytnout:

• pouze do výše finančních prostředků fondu (nemá-li organizace finanční prostředky na příděl do fondu, netvoří fond),

• pouze na účely uvedené v § 4 až § 14a vyhlášky č. 114/2002 Sb., nelze je rozšiřovat, lze je pouze zúžit zásadně na plnění nebo činnosti, které organizace sama organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby,

• pouze z FKSP té organizační složky státu, státního podniku nebo příspěvkové organizace, která činnost nebo plnění zcela uhradila a plnění nebo činnost poskytne okruhu osob uvedených v předchozí kapitole za cenu sníženou o příspěvek z fondu.

Příspěvkem, pokud není stanovena jeho výše, může být i plná úhrada nákladů.

Při sestavení rozpočtu fondu, který musí být vyrovnaný a v souladu s pravidly pro čerpání fondu, je nutné brát v úvahu, že ve výdajové části u každého plnění musí být uvedena konkrétní výše jednotlivých příspěvků.

Veškerá plnění z fondu, s výjimkou peněžitého příspěvku na stravování, sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Na poskytnutí příspěvku nebo jiné plnění z fondu, než je uvedeno ve vnitřní směrnici (v kolektivní smlouvě nebo v kolektivní dohodě) a pro daný rok rozpočtováno, není právní nárok!

Ukládání prostředků fondu

Prostředky fondu příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank.

Prostředky fondu organizační složky státu a státní příspěvkové organizace se ukládají v České národní bance na účtech podřízených státní pokladně.

Není tedy možné, že by tyto prostředky byly evidovány na samostatném analytickém účtu u běžného účtu organizace nebo byly např. vedeny jen na pokladně. V této souvislosti je ale nutné upozornit, že úroky plynoucí z tohoto účtu nejsou příjmem fondu, protože vyhláška o FKSP je jako příjem fondu nevymezuje, ze stejného důvodu nejsou bankovní poplatky související s tímto účtem výdajem fondu, jedná se o provozní výnosy a provozní náklady, které musejí být odpovídajícím způsobem proúčtovány a tyto prostředky z bankovního účtu FKSP převedeny na provozní účet. Nicméně povinnost samostatného vedení se týká pouze bankovního účtu, v případě hotovostních plateb tomu tak není, samostatně vedená pokladna pro účely FKSP tak být vedena nemusí.

V případě státního podniku povinnost vést prostředky fondu na samostatném bankovním účtu stanovena není. Postačuje oddělení tohoto účtu od ostatních finančních prostředků v souladu s platnými právními předpisy a interními zásadami organizace.

Fond je tvořen zálohově. Převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu se uskuteční v souladu se schváleným rozpočtem na daný rok nebo podle skutečně vyplacených platů/mezd (nezaokrouhlují se) nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo, přičemž tvorba fondu znamená zaúčtování přídělu do nákladů organizace (u příspěvkových organizací na účet 527). Jak často bude tato tvorba uskutečňována, záleží na stanovených pravidlech, může tak být každý měsíc, čtvrtletně, pololetně, ale nelze vyloučit ani variantu jednou ročně (i když pak je otázkou, zda by byla splněna úprava, že fond je tvořen zálohově).

Roční zúčtování záloh se provádí v rámci roční účetní závěrky ze skutečně vyplacených platů/mezd za kalendářní rok. Koncem kalendářního roku je pak organizace povinna vytvořit fond ve stanovené výši.

Účtování o přídělu do fondu

Účtování o přídělu do fondu účtují některé vybrané účetní jednotky dle bodu 5 Fond kulturních a sociálních potřeb ČÚS č. 704

Organizace neúčtuje o tvorbě přídělu do fondu, pokud nemá volné finanční prostředky na jeho tvorbu. Jestliže by v kalendářním roce nevytvořila fond ve výši 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy (mzdy) a náhrady platů (mezd) a odměny za pracovní pohotovost, porušila by vyhlášku, ale nejednalo by se o porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 250/2000 Sb.

 NahoruČerpání fondu

Komu lze příspěvek poskytnout

Okruh osob, kterým je možné z FKSP přispívat, je upraven § 3 odst. 3 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jedná se o tyto osoby:

• zaměstnanci v pracovním poměru,

• státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,

• příslušníci ve služebním poměru,

• soudci,

• důchodci, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizace, z čehož také vyplývá, že pro invalidní důchodce pro invaliditu prvního a druhého stupně fond určen není,

• rodinní příslušníci zaměstnanců, tj. jejich manželé, manželky, partneři, partnerky, druzi, družky a nezaopatřené děti, tj. vlastní děti včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance (Poznámka: Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle do 26 let věku dítěte, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání.).

Toto je okruh osob, kterým lze příspěvek poskytovat. Výjimkou je:

• poskytnutí darů jiným fyzickým osobám než zaměstnancům za mimořádnou aktivitu (§ 14 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.),

• poskytnutí darů jiným fyzickým osobám nebo příspěvkovým organizacím postiženým živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav nebo stav nebezpečí (§ 14 odst. 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

Za zaměstnance nelze považovat osoby, které pracují u organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Tyto osoby se nemohou podílet na používání prostředků fondu. Naopak, právní úprava nestanoví, že je nutné rozlišovat plný nebo zkrácený úvazek, na příspěvek z fondu má nárok zaměstnanec i se zkráceným úvazkem.

Je ale nutné vzít v úvahu, že ne všechna plnění jsou určena všem skupinám osob, je tedy nutné vždy vycházet z přesné úpravy konkrétního plnění. Organizace může z fondu přispívat pouze na činnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pořídí od jiné organizační složky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. Příspěvek lze poskytnout pouze z fondu té příspěvkové organizace, která činnost nebo plnění zcela uhradila, což znamená, že není možné uhradit z fondu pouze část plnění (např. zálohu na rekreační pobyt) s tím, že zbytek uhradí dodavateli přímo sám zaměstnanec.

Důležité je, jak už bylo zmíněno výše, že na poskytnutí příspěvku nebo jiného plnění z fondu není právní nárok, nelze jej tedy např. právně vymáhat, konkrétní podmínky, za kterých se příspěvek poskytuje, by měly být vymezeny v pravidlech o hospodaření s FKSP.

Ještě znovu zopakujme hlavní zásadu, a sice že veškerá plnění z fondu, s výjimkou peněžitého příspěvku na stravování, sociálních výpomocí, sociálních zápůjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou. Nepeněžní forma znamená, že zaměstnanci v žádném případě nemohou být předány peněžní prostředky, nýbrž pouze poukaz, vstupenky, poukázky, vitamíny apod. za cenu sníženou o příspěvek fondu. Jak vyplývá z § 3 odst. 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb., příspěvkem může být i plná úhrada nákladů, pokud není stanovena jeho výše. Základním předpokladem je, že příslušný účetní, příp. daňový doklad, musí být vystaven na organizaci.

Přehled možných plnění z fondu

Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj přispívat pouze na pouze výdaje explicitně určené vyhláškou o FKSP, tedy konkrétně:

1. a) na náklady na provoz mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině a zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků a na provoz autobusu v rozsahu, v jakém jsou využívány pro potřeby zařízení sloužícího kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků (§ 4 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb.)

b) zaměstnancům (tento příspěvek tedy není určen rodinným příslušníkům) za podmínky, že plnění není ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo jinou osobou na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem (§ 4 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.):

• na vitamínové prostředky,

• na dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky,

• na preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče,

• na očkování proti infekčním onemocněním.

c) podle § 4 odst. 4 a 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb.:

• na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům,

• zaměstnancům na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy knihy.

2. na použití zařízení péče o děti (§ 4a), konkrétně mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupiny. Pro účely tohoto ustanovení se § 3 odst. 4 nepoužije, protože se nepředpokládá, že organizace bude z fondu hradit veškeré náklady,

3. na pořízení hmotného majetku (§ 5), který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců,

4. na dopravu do zaměstnání (§ 5a),

5. na zápůjčky na bytové účely (§ 6),

6. na stravování (§ 7),

7. na rekreaci (§ 8),

8. na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport (§ 9):

• na vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,

• na náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu, státním podnikem nebo příspěvkovou organizací,

• na náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance.

9. na výměnné akce (§ 10),

10. na sociální výpomoci a zápůjčky (§ 11),

11. na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a od 1. 1. 2022 na příspěvek na účet dlouhodobých investic (poznámka: příspěvek na účet dlouhodobých investic zatím nelze realizovat z důvodu chybějící související právní úpravy) (§ 12),

12. na pojistné na soukromé životní pojištění (§ 12a),

13. na příspěvek odborové organizaci (§ 13),

14. na dary (§ 14),

15. na jiné úhrady z fondu (§ 14a).

Fond nelze čerpat na:

• poplatky za položky a vedení běžného účtu FKSP, ty hradí organizace z hlavní činnosti,

• náklady spojené s realizací půjčky/zápůjčky z FKSP, ty hradí zaměstnanec (způsob úhrady je nutné dohodnout v zásadách pro čerpání fondu),

• úhrady pojistného (sociální a zdravotní) z poskytovaných plnění z fondu, které se hradí z rozpočtu organizace,

• náklady spojené s nákupem náplní nebo čisticích přípravků např. do speciálních vysavačů nebo do automatů na nápoje (pořízených z FKSP), protože je nelze považovat za náklady na zlepšení pracovních podmínek. Naproti tomu lze z fondu hradit jejich opravy. Z fondu lze také přispívat na nákup plynových náplní pro výrobu sody.

Častou formou realizace příspěvků je také poskytování poukázek. Vyhláška o FKSP tuto formu nijak neupravuje, ale ani nezakazuje. Předpokladem je, že musí být i v tomto případě dodrženy všechny podmínky stanovené vyhláškou o FKSP a dodržení těchto podmínek v případě potřeby prokázat. Poukázky jsou vhodnou formou u řady různorodých požadavků ze strany zaměstnanců, kdy je možné se tímto postupem vyhnout administrativní náročnosti spojené s řadou jednotlivých účetních případů a drobných plnění z FKSP.

Upozornění!

Podle aktuálních výkladů MF ČR je prakticky nemožné nastavit podmínky tak, aby bylo možné poukázky použít. Jde o velmi rizikový postup a autoři publikace jej v praxi nedoporučují.

V souvislosti s obecnými pravidly používání prostředků fondu je určitě vhodné zmínit se také o tzv. osobních účtech zaměstnanců. Ani tuto oblast vyhláška o FKSP neupravuje, nicméně i zde platí, že pokud jsou naplněny podmínky čerpání příspěvků z FKSP, je možné určitou část prostředků fondu čerpat tímto způsobem. Prakticky by se mělo postupovat tak, že z celkového rozpočtu budou vyčleněny prostředky na účely, které je nutné od těchto osobních účtů oddělit (např. na sociální půjčky, dary, společné akce), a zbývající část rozdělit mezi zaměstnance formou osobních účtů, tedy limitů plnění, do jejichž výše je možné, v souladu se zásadami hospodaření s fondem, volit příspěvky podle osobní preference každého zaměstnance. Dále pak lze ve fondu ponechat rezervu pro neočekávaná vydání. Pokud je nám známo, kontrolní orgány proti tomuto postupu nic nenamítají, samozřejmě při zachování obecných podmínek čerpání prostředků fondu.

Je ale třeba doplnit, že za bezproblémový není považován postup, kdy případné zůstatky těchto účtů jsou převáděny do dalších let, a převažuje výklad, že prostředky by měly být vyčerpány v příslušném kalendářním roce. Pokud se tak nestane, stávají se součástí celkového zůstatku fondu, který se převede do dalšího roku. Z pohledu jednotlivých zaměstnanců tak nevyčerpané zůstatky jejich osobních účtů na konci roku "propadají".

Poskytování příspěvků, případně dalších plnění, má dopad také do oblasti daně z příjmů fyzických osob u zaměstnanců, kterým je příspěvek poskytován. Řada příspěvků je od daně z příjmů osvobozena, pokud jsou zachovány podmínky, které zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také "zákon o daních z příjmů" nebo "ZDP") pro uplatnění osvobození stanovuje.

 NahoruPříspěvky na náklady na provoz

Úprava těchto příspěvků z fondu je obsažena v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 114/2002 Sb. Jde o příspěvek z fondu na náklady na provoz:

• mateřské školy podle školského zákona,

• zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině,

• kulturních zařízení,

• rekreačních zařízení,

• sportovních a tělovýchovných zařízení,

• rehabilitačních zařízení vč. masáží,

• zařízení pro zájmovou činnost organizačních složek státu, státních podniků a příspěvkových organizací,

• autobusu

a to v rozsahu, v jakém jsou využívány pro potřeby zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců a rodinných příslušníků.

Pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů hradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy (např. vzdělávání zaměstnanců).

Určitým problémem může být otázka, co všechno lze považovat za náklady na provoz, na které může být příspěvek poskytnut.

Důležité je, že vyhláška o FKSP jasně stanoví, že pokud jsou zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využívána i pro jiné účely, je nutno poměrnou část nákladů uhradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy. Domníváme se ale, že toto omezení je nutné vnímat jako maximální, protože zpravidla zdroje FKSP nepostačují na kompletní úhradu nákladů souvisejících s kulturním a sociálním rozvojem zaměstnanců. Rozdíl tam bude doplacen z jiných zdrojů, např. z úhrad od zaměstnanců nebo z jiných zdrojů příspěvkové organizace, pokud to právní předpisy umožňují. Situace, že by bylo z FKSP hrazeno více, než kolik odpovídá podle příslušného účelu, v praxi – zejména z důvodu omezených finančních zdrojů – příliš často zřejmě nastávat nebude.

Z daňového hlediska lze postupovat podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a za splnění stanovených podmínek tento příspěvek považovat za příjem osvobozený od daně. Ovšem z pohledu zdanění se objevily určité problémy zejména u masáží a rehabilitací. K úpravě § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je vhodné doplnit, že novelou provedenou zákonem č. 170/2017 Sb. byly v tomto ustanovení provedeny některé změny, a to zejména z pohledu osvobození poskytnutých zdravotních benefitů.

Z této právní úpravy vyplývá, že osvobozena jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení. Kromě použití zdravotních zařízení se tak osvobozuje také nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhrada rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků. Dále se do osvobození zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, pokud jsou na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení či nikoliv. Jak vyplývá z důvodové zprávy, je důvodem této úpravy skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice. Pokud se však jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí. Tolik důvodová zpráva.

Problém ovšem spočítá v tom, že při pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru je tak podmínkou pro osvobození skutečnost, že musejí být pořízeny od zdravotnických zařízení. Jak vyplývá z úpravy zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. Poskytovatelé zdravotních služeb jsou vedeni v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb, který je přístupný na stránkách nrpzs.uzis.cz.

Z toho tedy vyplývá, že pouhé pořízení zdravotnických prostředků nemusí být od zdravotnického zařízení, ovšem pouze za předpokladu, že se jedná o prostředky na lékařský předpis. Ve všech ostatních případech je podmínkou pořízení od zdravotnického zařízení.

Uvedenou problematikou se podrobně zabýval také Koordinační výbor KDP ČR a GFŘ, a to v příspěvku č. 525/20.06.18 Nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru. V příspěvku bylo dovozeno, že nová definice s účinností od 1. ledna 2018 kromě pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis omezuje osvobozené plnění pořízené od zdravotnického zařízení pouze na zboží nebo služby "zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru". Pro osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP tedy nově musejí být splněny současně dvě podmínky:

1. zboží a/nebo služby musejí být čerpány od zdravotnických zařízení; a

2. pořizované plnění musí mít charakter zdravotní, léčebný, hygienický nebo obdobný.

• Vitamínové prostředky

Z fondu lze hradit nákup vitamínových prostředků pro zaměstnance jako prevenci z důvodu předcházení zvýšenému riziku onemocnění. Vyhláška o FKSP přímo nespecifikuje či nedefinuje konkrétní vitamínové prostředky. Stejně tak nikde nelze nalézt taxativní výčet všech vitamínových prostředků. S ohledem na množství různých produktů od různých poskytovatelů a na skutečnost, že se jejich nabídka v čase neustále mění, to ani prakticky není reálné. Podle dosavadních výkladů je obecně možné z prostředků fondu hradit produkty, jejichž hlavní účinnou složkou je vitamín, nikoli však jakýkoliv produkt, který jen nějaký vitamín obsahuje (ovoce, sušené ovoce, zeleninu nebo například pivo totiž vyhláška za vitamínové prostředky rozhodně nepovažuje).

Z FKSP je tedy možný nákup čistých vitamínových produktů (B-komplex, vitamín C, D atd.), multivitamínů pro děti i dospělé, příp. minerálů. Nákup jiných preparátů či potravinových doplňků z fondu hradit nelze, příkladem mohou být doplňky stravy typu Ginkgo biloba, Guarana, rybí tuk, probiotické směsi, kloubní preparáty, výživové preparáty na podporu orgánů, energetické nápoje, čaje, masti, příp. jakékoliv jiné léčivo či lékárenský sortiment (zubní pasty, krémy, masti, čaje) – ty sice mohou zlepšovat zdravotní stav zaměstnanců, nejedná se však o vitamínové prostředky dle vyhlášky.

Skutečnost, že vitamíny byly zaměstnancům vydány, musí organizace prokazatelně doložit dokladem o jejich převzetí. Zaměstnanci si vitamíny vyzvednou proti podpisu přímo v lékárně nebo v organizaci. Podpisový záznam o převzetí vitamínů musí být v organizaci k dispozici pro případnou kontrolu.

Otázkou je potom i správný daňový přístup, který je obdobný jako u masáží. Pokud jsou vitamíny pořízeny ve zdravotnickém zařízení, typicky v lékárně, jedná se o příjem osvobozený od daně na základě § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. V případě pořízení jinde než ve zdravotnickém zařízení, např. v běžném obchodě, v drogerii apod., příspěvek na jejich pořízení podmínky osvobození nesplňuje a stává se součástí zdanitelné mzdy (platu), opět včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

• Očkování proti infekčním onemocněním

Stejně tak lze z FKSP přispívat zaměstnancům na očkování proti infekčním onemocněním, tedy například proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitidě A. Celkové náklady uhradí organizace z fondu a umožní zaměstnancům očkování, které poskytuje zdravotnické zařízení. Pokud s očkováním nesouhlasí všichni zaměstnanci (například kvůli alergii nebo už očkováni byli), může jim zaměstnavatel nabídnout jiné plnění z fondu.

Nejen v případě nákupu vitamínových prostředků, ale i u očkování proti infekčním onemocněním, i tady platí, že plnění lze poskytovat pouze zaměstnancům a nesmí být hrazeno ani částečně zdravotní pojišťovnou nebo jinou osobou.

• Nákup dioptrických brýlí, kontaktních čoček a speciálních optických pomůcek

(Pod speciálními optickými pomůckami si lze představit různé pomůcky pro zrakově postižené, tj. lupy, čočky, lupové brýle, dalekohledy, ale také i speciální výpočetní technika pro slabozraké, jako televizní nebo počítačové lupy, jejichž pořízení by jistě naplnilo sociální aspekt fondu. Otázkou je, zda je možné z fondu pořídit tzv. nitrooční čočky, které dokážou odstranit vážné dioptrické vady. Podle našeho názoru ano, ovšem příspěvek je možné vztáhnout pouze na úhradu samotné čočky, nikoli souvisejícího chirurgického zákroku. Naopak pořídit z fondu lze sluneční brýle, pokud jsou zároveň dioptrické.)

• Preventivní péče na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče (ortodontická péče se zabývá nápravou nepravidelností chrupu či čelistních a obličejových anomálií) – zaměstnancům lze z fondu přispívat nejen na preventivní, léčebnou a diagnostickou péči, ale také například na bělení zubů, zhotovení rovnátek apod.

Z daňového hlediska se postupuje podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, osvobozeno je tedy nepeněžní plnění ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. Pokud je tedy dodání zajištěno od zdravotnických zařízení, jedná se o příjem osvobozený od daně. U zdravotnických prostředků (dioptrické brýle, kontaktní čočky a speciální optické pomůcky), které by nebyly pořízeny od zdravotnických zařízení, je potom podmínkou osvobození od daně z příjmů jejich pořízení na lékařský předpis.

• Vybavení ke zlepšení pracovních podmínek

Z fondu lze přispívat na vybavení ke zlepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv, a to nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům.

Z důvodu nejasného vymezení pojmu "zlepšení pracovních podmínek" ve vyhlášce o FKSP mohou v praxi vznikat problémy při výkladu, na jaké vybavení lze vlastně přispívat. Ovšem vzhledem k tomu, že bližší vymezení chybí, měl by být rozsah možností poměrně široký, jednat se tedy může např. o automaty na kávu (nikoliv však už o samotnou kávu či jiné náplně automatů), automaty na vodu, mikrovlnné trouby, rychlovarné konvice apod. Důležité je v případě potřeby obhájit, že se jedná o vybavení ke zlepšení pracovního prostředí, což by neměl být v případě uvedených příkladů problém. Nesmí se jednat o základní povinné vybavení, tedy vybavení, které je nezbytné vzhledem k charakteru a druhu vykonávané práce.

• Dále se jedná o příspěvek na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení a na jednotné oblečení

Povinným vybavením je nutné rozumět případy, kdy zaměstnavatel je povinen poskytovat pracovní oděv a obuv. V souladu s § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je to tehdy, pokud je pracovní činnost vykonávána v prostředí, ve kterém obuv nebo oděv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci. V tomto případě potom pracovní oděv nebo obuv patří mezi osobní ochranné pracovní prostředky, které nejsou u zaměstnance předmětem daně, a to v souladu s § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Stejně tak ochranné roušky a respirátory naplňující znaky povinné ochranné pomůcky, které je zaměstnavatel povinen bezplatně poskytnout zaměstnanci. Na nákup roušek a respirátorů proto nemohou být použity prostředky FKSP.

Poskytování pracovního oděvu a obuvi nad povinné vybavení a poskytování jednotného oblečení je nutné považovat za případy, kdy pracovní oděv nebo obuv nepatří mezi ochranné pracovní prostředky. Nepeněžní příspěvek z fondu na pořízení pracovních oděvů a obuvi, které jsou nad rámec povinného vybavení, podléhá zdanění u zaměstnance. Pořízený pracovní oděv a obuv se pak stává majetkem organizace a poskytuje se zaměstnancům pouze pro užívání. Pokud se jedná o stejnokroje nebo pracovní oblečení, postupuje se podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP a u zaměstnance tyto prostředky nejsou předmětem daně. Výklad Finanční správy k této problematice je obsažen v pokynu GFŘ D-59 v části k § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. V souladu s tímto výkladem se za příjem ze závislé činnosti nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracovního oblečení a pracovní obuvi určených zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. v prodejních organizacích, u poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě (kolektivní dohodě) stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení, a to i ve firemních barvách, bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka apod. Další součásti jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením, by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství. Při pořízení jednotného oblečení se celá částka hradí z fondu, ze kterého lze hradit také běžnou údržbu a čištění.

Pokud poskytnutý pracovní oděv či obuv, který není osobním ochranným pracovním prostředkem, bude mít charakter jednotného pracovního oblečení ve smyslu výkladu obsaženého v pokynu GFŘ D-59, bude se jednat o příjem, který není u zaměstnance předmětem daně. Smyslem této úpravy zejména je, aby toto oblečení, když už není předmětem daně u zaměstnance a je také daňovým nákladem u zaměstnavatele, nebylo zaměnitelné s běžným oblečením a nebylo jej tedy možné využívat pro osobní potřebu zaměstnanců.

Lze tedy shrnout, že pracovní oděv a obuv, které jsou osobními ochrannými pracovními prostředky, nelze z FKSP financovat.

Ostatní pracovní oděvy a obuv lze z FKSP financovat, pokud bude toto oblečení odpovídat vymezení pokynu GFŘ D-59, v tom případě se bude jednat o příjem, který není předmětem daně. Pokud tomuto výkladu odpovídat nebude, jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance.

• Vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům

V rámci této úpravy je možné přispívat i na vybavení pro sportovní a zájmovou činnost, které je půjčováno zaměstnancům, nikoliv žákům nebo studentům. Vybavení se následně stává majetkem organizace. Podmínka půjčování zaměstnancům je opět rozhodující, což je vzhledem k charakteru tohoto fondu logické. V případě sportovního vybavení se může jednat např. o lyžařské vybavení, o stany a kempingové vybavení, ale např. i kola, lodě apod. V případě zájmové činnosti se může jednat o fotografické vybavení, hudební nástroje, vybavení pro různé umělecké kroužky apod. Rozsah možností je i v tomto případě poměrně široký, podmínkou je, že toto vybavení je pořizováno za účelem jeho půjčování zaměstnancům. Musí být vyloučeno, aby jejich používání nebo půjčky využíval pouze jeden zaměstnanec či omezený okruh zaměstnanců. V zásadách pro čerpání fondu si organizace stanoví podmínky půjček.

Vzhledem k tomu, že pořizované vybavení je majetkem příspěvkové organizace, nemá pořízení tohoto vybavení žádný dopad do oblasti zdanění zaměstnanců.

• Úhrada tištěných knih

Od 1. 1. 2020 lze z FKSP přispívat na úhradu tištěných knih, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy. Tyto knihy lze pořídit z fondu třeba do knihovny k zapůjčení nebo jako dar k ocenění zaměstnanců. Stejně tak je možné, aby si knihy pořídili přímo zaměstnanci pro svou osobní potřebu a na jejich pořízení jim byl poskytnut příspěvek.

Za účelem zjednodušení aplikace tohoto ustanovení v praxi byl legislativní text převzat ze zákona upravujícího daně z příjmů, který takový příspěvek poskytovaný zaměstnanci osvobozuje od daně, příspěvek je tedy na straně zaměstnance osvobozen od daně v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) bod 4.

 NahoruPříspěvek na použití zařízení péče o děti

V souladu s § 4a vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze zaměstnancům přispívat na náklady za použití mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Nepředpokládá se, že bude organizace z fondu hradit celé náklady na provoz těchto zařízení, ale přispívat bude pouze na případné náklady, které vzniknou v důsledku jejich využívání, například na školkovné, ale ne na stravné, které není součástí nákladů organizace.

V daném případě se tedy předpokládá, že z fondu budou částečně uhrazeny náklady, které zaměstnancům vznikají v souvislosti s umístěním jejich dětí ve vyjmenovaných zařízeních. Nejedná se tedy o vlastní zařízení zaměstnavatele, tento případ je řešen v § 4 odst. 1 vyhlášky, jak již bylo uvedeno.

Je potřeba zdůraznit, že se jedná o jediné plnění z fondu, u kterého není nutné dodržet podmínku definovanou v § 3 odst. 4 vyhlášky č. 114/2002 Sb., tedy podmínku plné úhrady poskytovaného plnění zaměstnavatelem. Je tomu proto, že mateřské školy a dětské skupiny jsou zřizovány podle specifických pravidel a ve většině případů jsou financovány i z dalších zdrojů, zejména z veřejných rozpočtů, a tak není prakticky možné tuto podmínku dodržet.

Na straně zaměstnance jsou plnění poskytovaná dle § 4a vyhlášky č. 114/2002 Sb. považována za osvobozená podle bodu 2. § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, které definuje, že od daně jsou osvobozena veškerá nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou pořízena formou použití zařízení péče o děti předškolního věku.

 NahoruPořízení hmotného majetku

Podle § 5 vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze z fondu hradit pořízení hmotného majetku (také jeho opravy), který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. Podle ČÚS č. 704 pro některé vybrané účetní jednotky bude pořízení majetku na základě průkazných dokladů o nákupu (přijatých faktur) zaúčtováno do provozních nákladů a použití fondu bude zaúčtováno do výnosů na účet 648 – Čerpání fondů.

Pořízení vybavení pracovišť, tj. např. vybavení kabinetů a sboroven, je povinností zaměstnavatele a z fondu se nehradí. Z fondu by bylo možno jako zlepšení pracovních podmínek pořídit pouze takové vybavení, které by bylo nad rámec povinného vybavení, jež má povinnost zajistit organizace. Pořizuje se například varná konvice, kávovar, chladnička, mikrovlnná trouba, míč pro sezení, televizor, rádio, nápojový automat, speciální vysavač (má se na mysli cenově dražší vysavač, který kromě funkce vysávání také čistí koberce nebo myje podlahy) apod. Z fondu se nehradí náplně, což může být káva do kávovarů, džusy nebo perlivá voda do nápojových automatů, pěnový šampon do čisticích vysavačů apod.

Při pořízení hmotného majetku z FKSP by měla být uvedena na kartě majetku poznámka, že byl pořízen z FKSP. Majetek se po zařazení do užívání stává součástí majetku organizace, která se k němu chová jako k vlastnímu majetku. V případě plnění od pojišťovny je příjmem fondu pojistné plnění vztahující se na tento majetek.

Zdroje a prostředky FKSP nelze převádět do jiných fondů, které zřizuje příspěvková organizace. Takže při pořizování dlouhodobého hmotného majetku z fondu FKSP pak doporučujeme účtovat bez převodu do fondu investic.

Použití FKSP z titulu nákupu hmotného majetku účtují vybrané účetní jednotky podle bodu 5.5. ČÚS č. 704.

Ve výjimečných případech může nastat situace, kdy majetek pořízený z FKSP již nebude využíván k původnímu účelu, tedy pro zlepšení pracovního prostředí nebo ke kulturnímu a sportovnímu využití pro zaměstnance, a sama organizace by ho lépe využila v provozu. V tomto případě by se změnilo označení majetku v analytice účtu majetku a zdroj financování by se vrátil zpět do FKSP (648/412). Následně by se provedl převod provozních prostředků z bankovního účtu 241 na 243.

 NahoruPříspěvek na dopravu do zaměstnání

Z fondu lze podle § 5a vyhlášky č. 114/2002 Sb. přispívat zaměstnanci na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou hromadnou dopravou osob, jde-li o pravidelnou hromadnou dopravu podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. Jedná se o přepravu osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů. Příspěvek nelze poskytnout na dopravu svozovými vozidly organizace, ani na dopravu osobními vozy zaměstnanců, v daném případě se nejedná o pravidelnou hromadnou dopravu. Z fondu ale lze například poskytnout příspěvek na roční kupón v městské hromadné dopravě.

U zaměstnance příspěvek podléhá dani z příjmů, od daně jsou osvobozena pouze zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.

 NahoruZápůjčky na bytové účely a k překlenutí tíživé finanční situace

Organizace mohou poskytovat zápůjčky z FKSP svým zaměstnancům:

• na bytové účely (§ 6 vyhlášky č. 114/2002 Sb.),

• k překlenutí tíživé finanční situace (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

Oba typy zápůjček jsou bezúročné a lze je poskytnout pouze na základě písemné smlouvy. Stejně tak při skončení pracovního nebo služebního poměru jsou oba druhy zápůjček splatné nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho skončení (pokud ve smlouvě o zápůjčce nebylo stanoveno jinak).

Na základě písemné žádosti zaměstnance (není podle vyhlášky povinná, ale lze ji doporučit) zaměstnavatel (spolurozhodují odbory) posoudí, zda byly finanční prostředky na danou zápůjčku rozpočtovány a zda:

• v případě žádosti o zápůjčku na bytové účely má ve svých zásadách uvedeno, za jakých podmínek bude poskytovat příspěvek na koupi konkrétního bytového zařízení nebo na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení, na pořízení domu (bytu) do vlastnictví nebo spoluvlastnictví, případně na provedení změny stavby domu (bytu), který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení a v jaké výši,

• v případě žádosti o zápůjčku k překlenutí tíživé finanční situace byl zaměstnanec postižen živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav nebo stav nebezpečný, nebo se dostal do mimořádně tíživé nebo neočekávané sociální situace z jiných důvodů.

Lze doporučit, aby zápůjčka byla poskytnuta tomu, kdo není v insolvenci, v exekuci nebo není dlužníkem státu.

Rozdíly u obou zápůjček

Zápůjčka na bytové účely:

1. se poskytuje nepeněžní formou (částka musí být rozpočtována), takže z fondu se přímo uhradí účel dohodnutý ve smlouvě o zápůjčce,

2. zásadně se poskytuje jako bezúročná, lze poskytnout i více zápůjček, ale součet zůstatků nesplacených zápůjček a nové zápůjčky nesmí přesáhnout 300 000 Kč, z toho na koupi bytového zařízení 100 000 Kč (součet všech nesplacených zápůjček nesmí být překročen v žádném časovém období; k zápůjčkám, které byly poskytnuty zaměstnanci dříve a byly již splaceny, se nepřihlíží),

3. je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o zápůjčce [ § 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 114/2002 Sb. ].

Zápůjčka k překlenutí tíživé finanční situace:

1. se poskytuje v hotovosti či jinou peněžní formou (možno tedy i převodem na účet) v souladu s rozpočtem fondu,

2. k překlenutí tíživé finanční situace může být poskytnuto nejvýše 50 000 nebo 100 000 Kč v případě postižení živelnou pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vládou vyhlášen nouzový stav nebo stav nebezpečí,

3. je splatná nejpozději do 5 let od uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb.).

Poznámka:

Nouzový stav je v České republice krizový stav, který se vyhlašuje při vzniku živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlašuje se také, pokud nelze vzniklý krizový stav překonat v rámci stavu nebezpečí. Nouzový stav vyhlašuje v České republice vláda nebo předseda vlády na základě zmocnění ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Přitom může přijmout mimořádná opatření stanovená zvláštními zákony.

Předstupněm nouzového stavu obvykle bývá stav nebezpečí, který může vyhlásit hejtman kraje nebo primátor hlavního města. Nouzový stav může být vyhlášen buď pro celé území státu, nebo pro vymezené území (např. vyjmenované kraje nebo správní obvody obcí s rozšířenou působností). Bez souhlasu Poslanecké sněmovny může být vyhlášen nejvýše na 30 dnů. Pokud nouzový stav vyhlásí předseda vlády, vláda jej do 24 hodin buď potvrdí, nebo zruší.

Bytovými účely, na které lze zápůjčku poskytnout, se rozumějí:

• pořízení domu nebo bytu do vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení (zápůjčku lze poskytnout na koupi i na výstavbu domu nebo bytu),

• složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení,

• provedení změny stavby domu nebo bytu, který zaměstnanec užívá pro vlastní bydlení,

• koupě bytového zařízení,

• použití na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky).

Není možné také opomenout, že vyhláška o FKSP striktně vymezuje účely, na které zápůjčku na bytové potřeby poskytnout nelze. Jedná se o tyto případy:

• úhrada nákladů, které již byly kryty zápůjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby,

• vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.

Ve svých zásadách ve vnitřní směrnici (kolektivní smlouvě nebo kolektivní dohodě) k FKSP si organizace (ve spolupráci s odbory) stanoví, co je míněno pod pojmy bytové účely a bytové zařízení, a vymezí konkrétní okruh plnění, na co budou zápůjčky s tímto účelem v organizaci poskytovány a v jaké výši.

Bytovým zařízením se rozumějí předměty, které jsou součástí vybavení bytu a souvisejí s bydlením. Určitě by to však neměl být nadstandard, jako třeba umělecká díla, ale například nejrůznější domácí elektrospotřebiče (chladnička, plynový sporák apod.), koberce, nábytek, žaluzie a jejich montáž, osobní počítač pro běžně použití zaměstnance (pokud neslouží k podnikání zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků), bezpečnostní dveře do bytu.

Za zápůjčku na bytové účely nelze například považovat:

• zápůjčku na složení vkladu do společnosti (např. vklad do s. r. o., která kupuje dům, v němž zaměstnanec bydlí),

• stavbu garáže (lze poskytnout, pokud se zápůjčka poskytuje na stavbu rodinného domu a stavba garáže je jeho součástí),

• oplocení domu (lze poskytnout, pokud se zápůjčka poskytuje na stavbu rodinného domu a oplocení domu je jeho součástí),

• movitý majetek, který přímo nesouvisí s bydlením (např. cirkulárku, sekačku na trávu apod.).

V praxi je postup následující:

1. Zaměstnanec si podá žádost na poskytnutí zápůjčky například na pořízení konkrétního bytu do svého vlastnictví.

V případě, že žádá o poskytnutí zápůjčky na:

• pořízení domu nebo bytu do svého vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na složení členského podílu na družstevní byt pro vlastní bydlení, musí doložit, že je nebo bude skutečným vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu nebo bytu,

• provedení změny stavby domu nebo bytu, který využívá pro vlastní bydlení, nemusí vlastnictví nebo spoluvlastnictví dokládat, jestliže vlastníkem jsou například rodiče nebo manželka. Postačuje doložení, že dům nebo byt využívá zaměstnanec pro vlastní bydlení s trvalým pobytem. Nemá-li však v domě nebo v bytě, na jehož rekonstrukci zápůjčku žádá, nahlášen trvalý pobyt, může po něm organizace požadovat doložení "čestného prohlášení zaměstnance", ve kterém uvede, že dům (byt) trvale užívá pro vlastní bydlení. Pro posouzení, zda má být zápůjčka poskytnuta, doporučujeme požadovat předložení nájemní smlouvy, ze které bude mimo jiné zřejmé, do kdy nájem trvá. Způsob dokazování si organizace zavede do svých zásad pro čerpání fondu,

• koupi bytového zařízení,

• nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek zápůjčky z fondu na bytové účely manžela (manželky), příspěvek z fondu na tento účel organizace zpravidla neposkytují především z důvodů omezených finančních možností fondu.

2. Organizace uzavře se zaměstnancem písemnou smlouvu na poskytnutí zápůjčky, která by měla obsahovat tyto podstatné náležitosti (zápůjčka je bezúročná):

• přesné označení zapůjčitele (poskytovatel zápůjčky),

• přesné označení vydlužitele (osoba, která si finanční prostředky zapůjčuje),

• účel poskytnutí zápůjčky,

• konkrétní výši zápůjčky,

• způsob a výši splátek,

• dobu splatnosti zápůjčky – každá zápůjčka na bytové účely je splatná nejpozději do 10 let od uzavření smlouvy o zápůjčce (lze ji použít pouze k přímé úhradě účelu),

• případný ručitel (je na organizaci, zda si zvolí institut ručitele a uvede ho do zásad k poskytování zápůjček),

• způsob a termín úhrady části nesplacené zápůjčky pro případ ukončení pracovního poměru.

Náležitosti písemné smlouvy o zápůjčce a podmínky pro poskytnutí zápůjčky je nutné upravit v pravidlech pro čerpání fondu a mohou vycházet z § 2390 až § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

3. Faktura bude vystavena na jméno zaměstnance. Protože finanční prostředky z poskytnuté zápůjčky lze použít pouze k přímé úhradě účelu, který byl dohodnut ve smlouvě o zápůjčce, organizace uhradí fakturu z běžného účtu fondu na stanovený účel ve výši, která byla sjednána ve smlouvě o zápůjčce. Jestliže částka na faktuře převyšuje dohodnutou částku ve smlouvě o zápůjčce, může uhradit fakturu v plné výši – pokud má ve fondu dostatek finančních prostředků – na bankovní účet uvedený na faktuře. Zaměstnanec uhradí do fondu rozdíl mezi částkou, uvedenou na faktuře a dohodnutou částkou ve smlouvě o zápůjčce, a to buď do pokladny nebo na bankovní účet FKSP, nejpozději k datu úhrady faktury. Organizace zápůjčku současně zaúčtuje jako pohledávku za zaměstnancem, a to s oddělující analytikou nebo identifikací. Následně bude zaměstnanec splácet poskytnutou zápůjčku v souladu s uzavřenou smlouvou. Finanční prostředky z fondu určené na zápůjčku zaměstnanci nelze zasílat na účet jeho stavebního spoření ani na jeho osobní účet.

Je důležité si uvědomit, že zápůjčka na bytové účely musí být poskytnuta pouze nepeněžní formou.

Prominutí nesplacených zápůjček:

• Při skončení pracovního nebo služebního poměru je zápůjčka (na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace) splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho ukončení, pokud není ve smlouvě o poskytnutí zápůjčky stanoveno jinak. Jestliže by zaměstnanec ve stanoveném termínu zápůjčku z fondu v plné výši neuhradil, může být její nesplacený zůstatek, ať už je důvod nedoplacení zápůjčky jakýkoliv, podle § 6 odst. 3 a § 11 odst. 2 vyhlášky č. 114/2002 Sb. prominut:

  • - u zaměstnanců organizační složky státu nebo příspěvkové organizace za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (§ 34 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích),
  • - u zaměstnanců státního podniku v případě tíživých sociálních poměrů v souladu s pravidly hospodaření s fondem,

nejvýše však lze podle vyhlášky o FKSP prominout částku 30 000 Kč.

• Zaměstnanec před ukončením pracovního nebo služebního poměru písemně požádá organizaci o prominutí zůstatku nesplacené zápůjčky s uvedením důvodu, proč zápůjčku nemohl splatit celou. Mohou to být například sociální důvody. To by si měla organizace pohlídat, aby k tomu došlo dříve, než zaměstnanec opustí organizaci, protože nelze prominout zůstatek zápůjčky zaměstnanci, kterému již skončil pracovní poměr. Žádost o prominutí zůstatku nesplacené zápůjčky může zaměstnanec podat i v případě, že je nadále zaměstnancem organizace a zápůjčku nemůže uhradit celou například z důvodů tíživých nebo neočekávaných sociálních situací.

• Na základě této žádosti pak organizace rozhodne, zda promine nesplacenou částku celou nebo jen její část. Podle § 3 odst. 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb. lze prominout nejvýše částku 30 000 Kč.

• Pokud organizace promine zůstatek nesplacené zápůjčky nebo její části, musí být o tom se zaměstnancem uzavřena písemná dohoda (s vyjádřením odborů působících v organizaci). Prominutý zůstatek zápůjčky je peněžitým příjmem, který podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. V případech kdy zaměstnanec ukončí pracovní (služební) poměr a nepožádá o prominutí zůstatku nesplacené zápůjčky, bývá mnohdy obtížné nejen zjistit jeho adresu, natož aby došlo k prominutí zbylé částky nebo aby sám podal daňové přiznání. V takových případech pak zůstatek nesplacené zápůjčky po bývalém zaměstnanci zůstává veden v účetnictví organizace i několik let bez možnosti jeho dořešení, protože se očekává, že se zaměstnanec ke svému dluhu sám přihlásí, což se ale ve většině případů nestává.

• U pozůstalých se zůstatek neuhrazené zápůjčky stává součástí dědického vypořádání.

Náklady spojené s realizací zápůjčky nelze hradit z fondu ani z provozních prostředků organizace. Ty musí hradit zaměstnanec. Je nutné, aby byl v pravidlech pro čerpání fondu uveden způsob jejich…